Duben 2011


Pořád to dobře hopsá

23. dubna 2011 v 18:45 | Helena |  Videa s Jůůůlinkou
Dva měsíce je Jůůůlinka bez injekcí kortikoidů. A takto skvěle hopsá. :-) Video je ze včerejška. Byla na zahradě dvě hodiny (stejně jako dnes). Běhala, hopsala, všude se chtěla podívat. Tak unavenou jsem ji dlouho neviděla :-) Ale sluníčko ji prospívá.




Malá, ale šikovná :-)

20. dubna 2011 v 20:09 | Helena |  Život s Jůůůlinkou
Skoro měsíc nebyla Jůůůlinka u pana doktora. Až dnes proběhla kontrola a po strašně dlouhé době jsem z ordinace odcházela s úsměvem. Proč? No třeba proto, že Jůůůlinka váží už 900g, protože má zoubky v pořádku, protože ji pan doktor pochválil a taky třeba proto, že se jí u levé packy objevila jakási bulka a na 99,9% to nic není. :-) Nejspíše pozůstatek z injekce.Taky má čerstvě ostříhané drápky. Stále se ale ožužlává a tak má jakousi vodičku na potírání, aby se ji neudělala vyrážka. Bepanthen budeme používat i nadále.
Má moc hodného pana doktora. Nabízel léčbu i mně :-)))) Jůůůlinka měla totiž strašně ostré drápky a kdykoliv jsem ji vzala do rukou, packama mě chytla, zatla drápky (asi měla strach, abych ji nepustila) a já mám na pravé ruce dost hrozné škrábance. Mám to i zaníce... no bolí to. Okamžitě pan doktor naordinoval léčbu i mně. :-)))))

Za odměnu se byla (i včera) podívat venku na sluníčku. Venku je moc spokojená. Hopsá, rozhlíží se, vyhřívá se...je v pohodě. A dnes? Dnes byla venku půl hodiny a skoro celou dobu věnovala tomu, že okusovala trávu, packama si vyhrabovala to, co jí chutná nejvíce a já jen seděla opodál a celá šťastná ji sledovala. Nejsem naivní, nemyslím si, že se kdovíjak najedla, ale ZKOUŠELA to a určitě něco spapala.

Také mě venku moc rozesmála. Včera jsem ji vzala ven, položila do trávy a ona se okamžitě vyčurala. Dnes naprosto to stejné.....jak pejsek :-))))

Mám radost, mám fakt radost :-) Moje Jůůůlinka .....malá, ale tolik šikovná !!!

PS: Jůůůlinka soutěží o nejkrásnějšího mazlíčka. Můžete pro ni hlasovat na adrese http://zviratka800.blog.cz/1104/1-kolo-sonm

...a že děkuje :-)

Po roce venku na sluníčku

18. dubna 2011 v 18:00 | Helena |  Život s Jůůůlinkou
Jůůů, co se to děje? Proč mám ty kšírky? Kde to jsem? To studí a budu mít špinavé packy... i když ono je to vlastně tady fajn...tak tohle všechno se dnes v pravé poledne dalo vyčíst z Jůůůlinčiných očiček. Moje malé nemocné chuďátko se bylo dnes poprvé v letošním roce podívat venku :-)
Krásně svítí sluníčko, je teplo, tak by bylo škoda toho nevyužít. Nejdřív z toho byla vykulená, ale pak se rozkoukala a hopsala hopsala, všude se chtěla podívat. Co mně udělalo největší radost, že si dvakrát kousla do trávy :-)
Na spoustu nových fotek mrkněte do fotogalerie FOTKY DUBEN 2011. Tady je malá ochutnávka, jak moc jí to venku slušelo :-)
Budeme chodit ven vždy, když bude hezky...

Už to budou dva měsíce..

16. dubna 2011 v 22:35 | Helena |  Život s Jůůůlinkou
Za pár dní to budou dva měsíce, kdy se u Jůůůlinky projevily první příznaky vážné nemoci. Ta hrůza přicházela pomaloučku, nenápadně. Nejdříve se objevila infekce v čumáčku. Po ustoupení infekce se naskytl panu doktorovi velmi smutný obrázek. Jůůůlince odumřel jazýček. Zbyl ji jen malý kousek. Pořád ten den mám před očima.. ten den začal totiž velký boj o Jůůůlinčin život.

Kdo za to všechno může??? Jůůůlinčin původní veterinář, kterému očividně šlo jen o to, aby ze mě vyždímal co nejvíce peněz. Ještě jsem nenašla dostatek sil k tomu, abych ho kontaktovala a řekla mu, co si o něm myslím. Pokud je takový odborník, jak o sobě tvrdí, musel vědět co můžou kortikoidy způsobit... tolik mně zklamal a tohle se neodpouští...

Teď se ale co nejvíce soustředím na Jůůůlinčino zotavení. Před nemocí vážila 1,1kg, v průběhu nemoci byl den, kdy měla pouhých 732 gramů a kdy jsem s ní jela na veterinu a myslela si, že je to beznadějné a Jůůůlince bude lépe, když usne napořád...přestávala jsem věřit, že se z toho dostane. Kdo ale věřit nepřestal, byl pan doktor a celou dobu mně tvrdil, že to zvládne. Měl pravdu. :-)

Jde to pomalu, ale jde to. Moc děkuji mamce, která Jůůůlinku stále dokrmuje stříkačkou, když jsem v práci. Moc děkuji taťkovi, který mně s Jůůůlinkou vozí k doktorovi kdykoliv je třeba (a že to je dost často). I díky jim je z Jůůůlinky zase ta veselá a zlobící potvůrka, která se tak ráda mazlí.

A jak teď fungujeme?
Ráno, před odchodem do práce, Jůůůlinku nakrmím ze stříkačky, dopoledne odpočívá. V poledne ji krmí mamka, kolem páté jsem doma a krmím až do večera já. Možná se to někomu zdá děsivé, ale ze začátku se musela krmit každou hodinu.
Každý den ji taky musím umýt vodou a odvarem z heřmánku čumáček, pod krčkem, packy...tím, že nemá jazýček se neumí dobře čistit a tak se slintá. No a po umytí ji natírám pod krčkem mastičkou Bepanthen. Díky tomu nemá žádnou vyrážku :-)
Večer se už chystá a natahuje do postele. No jo, rozmazlila jsem ji a spáváme spolu :-)

Co umí sama?
Pokroky jsou hrozně pomalé, ale postupně začíná zkoušet sama papat víc a víc věcí. Každý den papká kousek jablíčka, občas kouše suchý rohlík, mrkvové tyčinky, různou zeleninu.. Zkoušela papkat čerstvou trávu a už se pokouší i o seno. Předevčírem jsem si vzala klasické křupky a asi ji voněly a dvě schřoupala sama. :-)

Dnes už dost psaní. V příštím článku vám popíšu legrační situace, které s Jůůůlinkou opět zažívám :-)

PS: V záhlaví je nová anketa. Budu ráda, když se zúčastníte :-)

Jůůůlinka snídá sama :-)

13. dubna 2011 v 11:47 | Helena |  Videa s Jůůůlinkou
Ráno mně Jůůůlinka vylekala. Odmítala se napapkat ze stříkačky. Chtěla sama. Jak je na videu vidět, květák ji opravdu chutnal. :-)
Posledních pár dnů se snaží a zkouší papat sama. Je šikulka.

Velká zásilka pro Jůůůlinku

8. dubna 2011 v 21:23 | Helena |  Život s Jůůůlinkou
Tato velká krabice plná dobrůtek dneska přišla Jůůůlince. Jakoby tušila, že je tam něco pro ni a pořád kolem krabice hopkala. Musela jsem ji tedy co nejdříve rozbalit :-).
A co tam vlastně našla??
Samozřejmě samé papání. Objednala jsem jí spoustu druhů granulek. Teď jak je mixuji a dostává tekutou stravu, tak má opravdu velkou spotřebu :-)
Pak tam našla pár balíčků sušené vojtěšky a jiných bylinek, několik druhů sena a hezké překvapení od zásilkového obchodu. Jako pozornost, k velké (a taky dost drahé) objednávce, prodejce poslat tuto kousací tyčinku a čaj. Spravedlivě jsem se s Jůůůlinkou rozdělila - ona kousátko, já čajík :-)
Podobně velikou objednávku jsem dělala před koncem roku a jako dárek mně přišel kalendář. :-)
Co Jůůůlinka? Od včerejška jsem kvůli zlomenině na neschopence, takže se navzájem užíváme.
Samozřejmě teď jako správná asistentka dohliží na to, co tu píšu a leží mně v klíně. Už zase vymýšlí lumpárny, takže každou chvilku ji tahám z čumáku klubíčka, ponožky..a když nemůže kousat tohle, tak "rve" aspoň svůj ručník, na kterém odpočívá. Je úžásná. Takto jsem ji "zastihla" dneska ráno chviličku po probuzení, tak je ještě jakási vykulená :-) Je trošku umorousaná, ale co...stejně je nejkrásnější :-) JE MOJE!

Bojíme se infekce...

3. dubna 2011 v 12:00 | Helena |  Život s Jůůůlinkou
Další týden "ožužlávání" máme za sebou. Už z toho začínám být nešťastná. Jůůůlinka se pořád oslintává, pod bradičkou ji opadaly chloupky a ze škraniček opadávají taky. To, že je takové holátko mně vůbec nevadí. Trápí mně, že kůžička na těchto místech pořád červená. Je to tím, že je neustále mokrá. Sotva oschne, ta malá opica začne slintat znovu a kůžička opět zčervená.
Dělám vše proto, aby se jí neudělala nějaká infekce kůže. Takže po každém jídle ji čumáček omyju vodou a opláchnu odvarem z heřmánku.
Taky mě napadlo, že malým dětem se dává na citlivá místa mastička Bepanthen. Tak jsem volala doktorovi, ten mně schválil, že mastičku můžu použít i na Jůůůlinku a tak ošetřujeme kůžičku i tímto způsobem. Na dotyk tato místečka citlivá naštěstí nejsou (to je dobrá zpráva).
A jak se jinak Jůůůlince vede? Myslím si, že je v pohodě. Bříško pořád plníme stříkačkou (papká čím dál víc), pořád se mazlí (samozřejmě i teď ji mám na klíně) a spí v posteli. :-)) Občas spapká i něco sama.

Tohle je fotka z 27.března 2011. Víc v galerii "fotky březen 2011"